Je to někdy těžké: kvítky, jako třeba tento článek, a určité typy komentářů k mému omrzení vydatně přispívají. – Musel bych jen opakovat, co přede mnou řekli jiní, však víte.

Na vynechaná písmena, chybějící části vět, mizerné tvarosloví a špatnou interpunkci si už zdejší čtenáři zvykli – kdo taky dneska má čas po sobě texty číst, že ano. Ani žurnalisté a bohemistky to nedělají.

Zato počítání s limitami je osvěžující novinkou; bohužel, zatím dosahuje úrovně stejné nebo nižší, než autorova gramatika.

Pan Přemysl vytýká autorovi nedostatečnou definovanost použitých pojmů. To je sice opodstatnělé, ale podle mého soudu až druhotné. Nemohu to sice prokázat, ale vsadil bych se, že článek je nepodařený kompilát: autor našrouboval na výrazy, které našel (a zkopíroval) někde jinde, myšlenku, na jejíž rozpracování nemá, přičemž opsaným výrazům sám příliš nerozumí. Tuto doměnku podporuje fakt, že např. proměnné a indexy v textu a na obrázcích nejsou sjednoceny, ve výrazech se objevují veličiny, které autor předtím nezavedl, atd.

Bylo by dobře, kdyby se autor dostavil do diskuse a svůj text obhájil, ale toho se nejspíš nedočkáme.

Je rovnez dulezite, kdy by byl tento koeficient meren – jestli predtim anebo az potom.

Taky mi neni jasny – proc jsou zavedeny dva koeficienty, kdyz se o jedno a to same – miru morality a neresti.